Poslední pražské komunální volby vyhrála Občanská demokratická strana. O sedmdesát devět setin procenta před Piráty. Vítězství těsné, ale přece jen vítězství. V dalším pořadí o procento až dvě méně skončili aktivistické sdružení Praha sobě, dále koalice TOP 09 a STAN a ANO 2011. Těsný výsledek volebního souboje vykrystalizoval i do počtu získaných mandátů. ODS 14, Piráti, Praha sobě, koalice TOP 09 a STAN po 13 mandátech, ANO 12. Pro sestavení „pražské vlády“ je třeba většiny hlasů v pětašedesátičlenném zastupitelstvu, tedy 33 hlasů.
Bylo zřejmé, že získání této mety se neobejde bez dohody nejméně tří volebních stran.
ODS jako první pochopila, že účast v jakékoli koalici bude velmi problematická, protože vyjma TOP 09 je výrazně odlišně politicky orientovaná od zbylých subjektů, takže poměrně záhy vhodila do vyjednávacího ringu ručník. Po primátorování silně neoblíbené Adriany Krnáčové nechtěl s ANO 2011 logicky nikdo nic mít. Takže současná koalice na sebe prakticky zbyla. S mírnou nadsázkou se dá říci, že situaci zkomplikovala ČSSD, v minulosti patřící k tradičním stranám v pražském zastupitelstvu, která se do současného zastupitelstva vůbec nedostala.
Středově pravicoví TOP 09 a STAN tedy šli do rizika spojení s levicově revolucionářskými Piráty a nevyzpytatelnými aktivisty z uskupení Praha sobě. Jeho lídr, poslanec sněmovny parlamentu ČR Jan Čižinský poslanecký mandát získal díky účasti na kandidátce KDU-ČSL, poté z této strany vystoupil, lépe řečeno přišel o členství, protože spolustraníkům asi začalo vadit, že jejich stranu mírně řečeno využívá k osobnímu prospěchu. Ale zpět k pražské vládnoucí koalici. První problémy se objevily velmi brzy, kdy pirátská část zastupitelstva s podporou Praha sobě chtěla špiclovat majitele bytů prostřednictvím elektroměrů. TOP 09 a STAN tento druh „získávání informací o obsazenosti bytového fondu“ samozřejmě musela velmi razantně odmítnout. Zcela reálně tehdy hrozil rozpad koalice, a proto pirátský primátor Hřib zacouval do neutrálních vod a tento návrh nadále neprosazoval. Problémy v komunikaci a dohodě v oblasti bytové politiky přetrvávají nadále, nejčerstvější je roztržka ohledně družstevního bydlení. A nedlouho před tím naštval primátor STAN a TOP 09 tím, že neposkytl evropský audit o střetu zájmů premiéra Babiše (hlavní město je připomínkovým místem, proto audit obdrželo také) jejich členům zastupitelstva. Primátor přišel s výmluvou na úrovni žáčka základní školy, že prý si o to zmínění zastupitelé nepožádali.
V důsledku tohoto fungování nefungování pražské koalice se rozvoj Prahy stává víceméně iluzorní záležitostí. Naprosto alarmující je o třetinu zvýšení provozních výdajů města, tedy o neuvěřitelných 17 miliard korun. Tato ekonomická devastace byla způsobena v minulém volebním období za vlády ANO 2011, ale současná koalice na ni reaguje naprosto nepochopitelným zmrazením investic do roku 2023. Prahu pod tímto vedením patrně nečeká nic dobrého…
